Letos jsme se rozhodli sjet si řeku Ploučnici. Jen tak sami ve dvou. A čím víc jsme si o ní četli, tím víc jsme se těšili. Když jsme přemýšleli, kde si půjčit loď, kde začít, kde skončit, jak se kam dopravit, tak nás napadlo - co si koupit vlastní loď? Byla to sobota, e-shopy měly otevřeno, takže v pondělí už jsme si domů nesli zbrusu novou nafukovací Pálavu a hned ve středu ji na Berounce a Vltavě vyzkoušeli. Takže hurá na Ploučnici, o které se říká, že se na ní každý pár musí pohádat...

garmin

Jako místo startu jsme vybrali Noviny pod Ralskem s vyhlášenou průrvou. Z Holešovic tam v 18:10 jede přímý bus "pouhé" 2,5 hodiny. Na nádraží mírně prší a zastávka je plná lidí - je pátek, někdo se vrací domů, parta lidí jede historicky šermovat, jsou tu i vodáci (podle odposlechu jedou až do Stráže). Autobusák je pohodový, takže 2 loďáky, loď v Ikea tašce a pádla dáváme do zavazadlového prostoru, a protože jsme ve frontě poměrně vpředu, tak máme i místa k sezení. Jinak je bus nacpaný až po střechu. Jízdné krásných 2x88Kč. Okolo půl deváté zastavujeme u kraje hlavní silnice, vykládáme vybavení a vyrážíme pěšky hledat řeku. Směr nám trochu napovídá parta dětí, která nastoupila v Třeskoprskách a mluvila o barelech. Loď v tašce je celkem těžká, zkoušíme ji nést na pádle, ale ani tak nic moc. Už skoro za tmy přicházíme na prázdný plácek nad průrvou. Parta dětí se nakonec utábořila vedle nás, protože prý pod průrvou byla moc hlasitá zábava. Ještě potmě s čelovkou se vydáváme okouknout průrvu, ale není toho moc vidět. Tak jdem brzo spát.

Ráno vstáváme před osmou, je zataženo a chladno. Oslíkovi v péřovém spacáku bylo hej, ale Zdenymu byla k ránu trochu zima. Něco malého posnídáme, nafukujeme loď a balíme. Přijíždí auto s vlekem plným plastových lodí, tak na nic nečekáme a odjíždíme cca v 8:30, než doprava zhoustne. Průjezd průrvou je zajímavý, ale ne zas tak úchvatný, jak popisuje průvodce. V Novinách je Ploučnice ještě malá, ale ani moc nedrhneme. Stav vody je cca 30cm, což je víc než obvykle. Na 74,7km přijíždíme k první pořádné překážce - menšímu jezu. Najíždíme opatrně a možná právě proto zůstáváme viset na hraně. Oslík vystupuje, ale netroufá se pohnout, takže pro něj Zdeny musí připlout zpátky. Za krátko se objevuje Mimoň. Na soutoku s Panenským potokem startuje nějaká parta intervalový závod kanoí, takže zastavujeme a doplňujeme zásoby vody v nedalekém obchodě. Asi v 10 se zase vydáváme dál - nechceme čekat, až všichni závodníci vystartují. Koryto je zatím poměrně široké, takže nás můžou předjíždět. Údajně jedou do Borečku, pak je čeká běh, horské kolo, silniční kolo, pramice a kdoví co ještě, takže máme pocit, že si vymýšlejí. Zanedlouho se objevují první meandry. V tomhle průvodce nelže - loď se často stáčí až o 180° a člověk ztrácí přehled, kam to vlastně jede. A přichází první překážky - stromy přes vodu, větve všude kolem, zelené peklo. První hádka není daleko... :-) A ještě ke všemu nás předjíždějí závodní lodě. Vidíme i "tančící" komín, ale průvodce zase přeháněl - zas tak moc netančí... Kolem poledne se objevujeme větvemi ošlehaní na Borečku a dáváme si oběd z vlastních zásob. Za půl hodinky už zase vyrážíme dál. Meandry pokračují, ale překážek je méně. Dojíždíme první vodáky, kteří nejspíš ráno vyráželi z Borečku. Jednu chvíli člověk jede od lesa k lesu uprostřed vysoké trávy. Má to být sice přírodní rezervace, ale každou chvíli je vidět ohniště a spousta lidí tady nejspíš tábořila. Míjíme mysliveckou chatu a říkáme si, že teď už je to kousek. Ale pak se objevuje trampská osada s totemy a podle ukazatele nám zbývá ještě 7km. Navíc zase přicházejí keře a větve. Místy podplouváme kmeny stromů opravdu těsně. Konečně se objevují zbytky jezu u Brennského mlýna. Je 16:30 a vytahujeme loď na břeh. Zdeny se jde zeptat do mlýna, jestli si můžeme postavit stan, i když možná trochu zbytečně. Vaříme večeři, lenošíme na sluníčku a mezitím přijíždějí další dvě party (mladší a starší), které jsme přes den potkali. Navečer se jdeme projít do Brenné, ale hospodu tam nemají. Po celodenním pádlování jsme dost unavení, takže do spacáku jdeme ještě za světla. Usínáme i přes kytaru a zpěv starší party.

Ráno jsme se samozřejmě vzbudili brzo, jako první v "kempu". V noci byla zase trochu zima, ale přežili jsme. Po snídani dofukujeme loď, balíme věci a začíná poprchávat. To nás ale nemůže odradit, takže se loučíme s vodáky vylézajícími z okolních stanů a odrážíme od břehu. Těch pár kapek z nebe po chvíli ustává a my se zase kocháme "romantickými" meandry. V sobotu krásně svítilo sluníčko, dneska je pod mrakem. Řeka pořád meandruje, ale stromů a keřů není tolik. Navíc už jsme dneska otrlí a jen tak něco nás nerozhází. Vyrazili jsme v 9, cesta docela ubíhá, takže krátce před polednem zastavujeme u mostu na 41,4km, kde je prý hospoda U Kerama, obědváme z vlastních zásob a hned zase pokračujeme dál. Za mostem vlevo je vidět velká louka a "zázemí" zmiňované v průvodci. I velká výprava by se tady mohla v pohodě ubytovat na noc. Netrvá dlouho a přijíždíme do České Lípy. Hned u prvního mostu zastavujeme a doplňujeme zásoby v obchodě. Začíná svítit sluníčko a otepluje se. Řeka je širší, místy teda o dost mělčí, a je vidět stopy civilizace - sem tam pneumatika nebo jiný odpad pod vodou. Plašíme hejno kachen, které nadávají, kdo jim to jezdí přes jejich řeku. Na konci Lípy seskočíme půlmetrový jez a necháme se unášet dál. Teď už se meandry vytrácejí, ale stromů a keřů je po cestě pořád dost. Začíná pršet. Docela vydatně, ale co naděláme. Snažíme se plout pod vysokými stromy, pod kterými padá kapek méně, ale taky se musíme vyhýbat rybářům, kteří si hoví pod deštníky. Přijíždíme ke sportovnímu jezu na 30km. Vody je hodně, takže vypadá dost divoce. Navíc pořád prší. Ale sebevědomí nám nechybí, takže skoukneme situaci ze břehu, kameny nevidíme, takže nasedáme a pouštíme se směle do proudu. Najíždíme úplně zleva, první mírný skok dolů a už se nám valí voda přes pravý bort. Nezmatkujeme, zabereme pádlem a už jsme v proudu. Ještě pár hupů, pár ťukanců do branek a už jsme pod jezem. Byl to teda celkem adrenalin, trochu jsme podcenili situaci. V lodi je asi 5 cm vody, tak se ji snažíme houbou dostat ven. Kdyby bylo hezké počasí, tak si to dáme ještě párkrát, ale takhle upalujeme dál. Přestává trochu pršet a my už vidíme v dálce náš cílový most. Vyfukujeme loď a převlékáme se do suchého oblečení. Balíme a v 15:50 už sedíme v malé čekárně na vlakovém nádraží. V 16:39 přijíždí vlak do Děčína, kde na stejném nástupišti stojí rychlík do Prahy. Se slevou pro skupinu to na jednoho vychází na 161,50Kč což je o dost dražší než bus. Ale co naděláš...